Po nás ať přijde potopa

Hudební skupina Potopa uvádí recitál z písní Petra Traxlera, Růženy Sršňové a Jana Vrkoče na verše „ze století dvou nesmrtelných veličin: vynálezů a jazzu“.

V hudebním pořadu se setkávají texty tří básníků z minulého století - Františka Gellnera, Simonetty Buonaccini a Ladislava Vrkoče.
Gellnerovy texty odrážejí spíše anarchistické smýšlení autora, ačkoli na pozadí sarkasmu slyšíme i jistou melancholii, a také i jadrný a zcela originální humor.
Simonetta Buonaccini je básnířka hlubokého niterného prožitku. Přes zjevnou melancholii občas probleskne dobrý vtip. Její básně „Sirenin ocas“, „Chanson“, „Září“ ... vyžadují proto dobrou soustředěnost při poslechu.
Téměř neznámé verše z odkazu Ladislava Vrkoče si o zhudebnění přímo „říkají“. „Jazz tradicionál - Mám pod kloboukem tepanou pleš“ je báseň roztomile zvukomalebná. „Balada o jednom ztroskotaným manželství“ je tradiční píseň s refrénem a dějem napínavým asi jako osud nádherné hedvábné pánské kravaty uvězněné ve šlích - praskne či nepraskne? Nechte se překvapit!